Senologická sekce ČGPS



Sekce perinatální medicíny
ČGPS

2. celostátní konference Senologické sekce ČGPS ČLS JEP
"Kontroverze v senologii"

Senologická sekce pořádala v sobotu 7.4.2001 druhou odbornou konferenci v prostorách FN Motol s názvem „Kontroverze v senologii“. Hlavními tématy byla problematika vztahu hormonální substituční léčby ke karcinomu prsu. Konference se účastnilo 270 registrovaných účastníků z Čech, Moravy a Slovenska.

Abstrakta

  1. Hormonální substituční léčba a riziko karcinomu prsu
    1. HRT- prospěch nebo riziko? Pohled senologa.
      Ichnovský R.
      Silesia Medical s.r.o. Ostrava

      Úvodní přednáška vyhodnocovala příznivé vlivy a rizika HRT, zvláště se zaměřením na rizika vývoje karcinomu prsu. Výhody HRT převyšují její rizika. Byly diskutovány možnosti podání HRT ženám s anamnézou karcinomu prsu. U těchto žen je HRT indikována pouze jako přechodná léčba, nepomáhají-li alternativní možnosti.
    2. Termografie prsů při hormonální léčbě.
      Malatin D.
      Národný onkologický ústav, Bratislava

      Autor prezentoval soubor pacientek léčených HRT ve srovnání s kontrolním souborem pacientek neléčených, které byly vyšetřovány termografií jako doplňkovou metodou dispenzarizace. Mezi uživatelkami HRT docházelo po 54 roce života k významnému zvýšení teploty prsů, což autor považuje za rizikový faktor.
    3. Mamografie a dlouhodobá HRT.
      Donát J., Paikertová M.
      Gynekologicko-porodnická klinika FN, Hradec Králové

      Přednáška se zabývala důvody přerušení hormonální terapie a vlivem HRT na mamografický obraz prsů. Hlavní důvody pro vysazení HRT byly nežádoucí účinky (pocit nepřirozenosti, retence tekutin, mastodynie, příbytek na váze, nepravidelné krvácení, strach z rakoviny), postoj lékaře a cena léku. Soubor pacientek, který tvořilo 222 žen po menopauze bez HRT a 78 žen po menopauze s HRT (v průměru 11,1 let ), byl podroben mamografickému vyšetření. Mamografický obraz skupiny s HRT se výrazně nelišil od kontrolní skupiny. Nebylo zjištěno zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu u žen s HRT.
    4. Korelace HRT a mamografických nálezů.
      Šimková A.
      Národný onkologický ústav, Bratislava
    5. Nativní mamografie a HRT.
      Klačko J.
      Národný onkologický ústav, Bratislava

      Obě přednášky se zabývaly vlivem podávání HRT na stav denzity prsu. Bylo konstatováno, že vzestup denzity prsu je mírný a dochází k němu přibližně u 15% uživatelek
    6. HRT ve vztahu ke gradingu karcinomu prsu.
      Chovanec J.
      Gynekologicko-porodnická klinika, Brno

      Autoři se zabývali biologickými charakteristikami nádorů prsu u 46 žen, které před diagnózou karcinomu prsu užívaly HRT. Průměrná délka hormonální léčby činila 3 roky. U nádorů prsu byly sledovány tyto parametry: velikost, grade, proliferační indexy, úroveň exprese estrogenových a progesteronových receptorů. Proti citované studii Holliho (1998) autoři nenalezli popisované příznivé biologické charakteristiky nádorů prsu ve skupině uživatelek HRT.
  2. Hormonální substituční léčba a karcinom prsu
    1. Rizikové faktory pro ca mammy – HRT.
      Bella V.
      Národný onkologický ústav, Bratislava

      Autor se zabýval rizikem HRT ve vztahu ke karcinomu prsu. Studie se účastnilo 210 pacientek - uživatelek HRT, rozdělených podle věku a podle výskytu karcinomu. Výsledkem statistického zpracování souboru byla hodnota relativního rizika pro karcinom prsu mezi uživatelkami HRT = 1,8.
    2. HRT a karcinom prsu.
      Přibylová O.
      Onkologická klinika VFN, Praha

      Přednáška se týkala vlivu hormonální substituce na riziko vzniku novotvarů se zaměřením na karcinom prsu. Kombinovaná HRT nezvyšuje riziko výskytu karcinomu endometria, riziko vzniku karcinomu prsu se zvyšuje o 30%. Vezme-li se v úvahu prospěch HRT (ICHS, osteoporóza, Alzheimerova choroba, kolorektální karcinom a další ), pak její benefit jednoznačně převažuje nad uvedeným rizikem.
    3. HRT po komplexní léčbě karcinomu prsu.
      Strnad P.
      Gynekologicko-porodnická klinika, FN Motol, Praha

      Autor přednesl souhrn argumentů pro a proti užívání HRT u žen s anamnézou karcinomu prsu. Spolu s přehledem studií, které se již touto problematikou zabývaly, byl podán přehled kancerogeneze prsu. Na závěr byly uvedeny podmínky, indikace a základní terapeutické postupy pro podání HRT ženám s anamnézou karcinomu prsu. V současné době je možné považovat za indikaci pro podání HRT ženám s osobní anamnézou karcinomu prsu jen zlepšení kvality života u výrazných menopauzálních obtíží při prognosticky příznivých parametrech nemoci. Podmínkou je podepsaný informovaný souhlas ženy.
  3. Alternativní možnosti hormonální substituční léčby
    1. Přírodní zdroje pro zdraví.
      Pavlík, P.
      Biovit impex co – Prezentace firmy SWISS Natural Sources
    2. Fytoestrogeny v léčbě a prevenci, stručný přehled a naše zkušenosti.
      Strnad P.
      Praha
    3. Preventivní a léčebné účinky přípravku Swiss Estrovone 75 mg v praxi.
      Budka T.
      Domažlice

      Rostlinné estrogeny mají vedle svých klasických účinků jako slabé estrogeny významné účinky protinádorové, působí jako antioxydanty a mají antiproliferační účinky na tkáň prsu. Intenzitu menopauzálních potíží ovlivňují mírněji než klasická HRT, spolehlivě odstraňují mírný a střední typ potíží. Představují účinnou a bezpečnou alternativu léčby menopauzálních potíží u žen s hormonálně dependentními neoplaziemi.
  4. Mamografický screening
    1. Screening karcinomu prsu v ČR – současný stav.
      Daneš J.
      Radiodiagnostická klinika VFN, Praha

      Komise sestavující program celoplošného mamografického screeningu pracuje již několik let při MZ ČR. Diskutovány byly především ekonomická náročnost a efektivnost screeningu, časový interval pojišťovnou hrazených vyšetření a dolní věková hranice vyšetřovaných pacientek. Začíná se rýsovat možnost spuštění mamografické prevence v rove 2002 (nikoli však od ledna, jak bylo původně zamýšleno). Organizace bude zajištěna praktickými lékaři a ambulantními gynekology.
    2. Kontroverze mamografického screeningu.
      Svoboda B.
      Gynekologicko-porodnická klinika FN KV, Praha

      Autor diskutoval o některých problémech a nevyřešených otázkách screeningu z hledisek senzitivity a efektivity metody v souvislosti s jejím ekonomickým hlediskem. Inspirací mu byla dánská studie „Cochrane Centre“ autorů: „Olsen O., Gřtzsche PC.,“ publikovaná roku 2000 v časopise Lancet. Up-datovaná verze byla zveřejněna v říjnu 2001, opět v časopise Lancet a opět zcela zpochybnila význam mamografického screeningu. Na základě nového rozboru všech provedených randomizovaných studií a meta-analýz autoři konstatovali, že mamografický screening nevede k původně referovanému poklesu mortality a znamená vzestup frekvence dalších invazivních metod. Samozřejmě, že taková zpráva vyvolala obrovský zájem veřejnosti a medií. Velmi stručně je možné konstatovat, že práce dánských autorů velmi podrobně hodnotí chyby a nedostatky designu a randomizace všech studií včetně meta-analýz. Zapomíná však na dobu ve které všechny studie začínaly (1963-1982) a na tehdejší stav kvality diagnostického procesu. Její problém je stejný jako u kritizovaných meta-analýz protože vychází ze stejně zkreslených dat (přes snahu autorů o jejich upřesnění), které přesnými metodami statistiky znovu hodnotí. Podrobnější rozbor těchto kontroverzí by si však vyžádal samostatné sdělení. Souhrnem je možné konstatovat, že mamografie a screening mamografie jsou metodami sekundárního screeningu (včasné detekce nádorů prsu) a v současné době není známa efektivnější metoda. Přednáška vyvolala bouřlivou diskuzi, jejíž konsenzus byl ten, že mamogragfický screening by neměl být v současné době zpochybňován. Kritizovat lze nedostatky studií, nikoli základní koncept. Ty země, které mají dobře vypracovanou metodiku detekce časných nádorů karcinomu prsu (např. Švédsko, USA) mají výrazně nižší mortalitu na karcinom prsu než země jiné, které screening nemají nebo jej dělají špatně.
  5. Varia
    1. Familiární a hereditární karcinom prsu.
      Konopásek B., Helmichová E.
      Onkologická klinika VFN Praha 2, AOC VFN Praha 4

      Prezentace se zabývala indikacemi k diagnostice mutací genu BRCA 1,2. Z několika genealogických schémat byla naznačena dědičnost mutovaného genu BRCA 1,2. Poté byla předložena schémata prevence u žen s familiárním rizikem a pozitivním nálezem této mutace. Možnosti prevence u zdravých nositelek zárodečných mutací BRCA 1,2 jsou však omezené.
    2. Karcinom prsu v graviditě.
      Dörr A.
      Gynekologicko-porodnická klinika Bohunice, Brno

      Autor prezentoval kasuistiku těhotné ženy s rozvojem karcinomu prsu a metastáz v játrech a skeletu. Diskuse se týkala obtížné diagnostiky nádorových změn prsu v těhotenství a zvýšené pravděpodobnosti růstu karcinomu vlivem hormonálních změn.
    3. Lymfatické mapování u karcinomu prsu – první zkušenosti.
      Strnad P.
      Gynekologicko-porodnická klinika FN Motol, Praha

      Přes počáteční technické obtíže se v současné době již daří peroperační mapování a značení tzv. sentinelové uzliny u žen s karcinomem prsu pomocí „patent blau“. Stav sentinelové uzliny ve vysokém procentu koreluje s postižením ostatních lymfatických uzlin. Ověření této metody a její další technické zdokonalení je perspektivou u žen s operabilním karcinomem prsu bez klinických známek postižení axilárních lymfatických uzlin. Selektivní disekcí sentinelové uzliny je možné předcházet pooperačním komplikacím axilární lymfonodektomie při zachování jejího stagingového přínosu.
Copyright © 2002-2017 Senologická sekce ČGPS
Vyrobila firma Medimarket s.r.o. v rámci projektu MEDIMA.cz
Reklama MEDIMA.cz